¹ Deus, Deus meus, réspice in me: quare me dereliquísti? * longe a salúte mea verba delictórum meórum.

¹ Bože, Bože můj, shlédni na mě: proč jsi mě opustil? * Daleko od spasení mého slova provinění mých.

² Deus meus, clamábo per diem, et non exáudies: * et nocte, et non ad insipiéntiam mihi.

² Bože můj, volati budu přes den a neuslyšíš: * a v noci, a ne k nemoudrosti mě.

³ Tu autem in sancto hábitas: * laus Israël.

³ Ty však ve svatém přebýváš: * chválo Israelova.

⁴ In te speravérunt patres nostri: * speravérunt, et liberásti eos.

⁴ V tebe doufali otcové naši: * doufali a vysvobodil jsi je.

⁵ Ad te clamavérunt, et salvi facti sunt: * in te speravérunt, et non sunt confúsi.

⁵ K tobě volali a spaseni učiněni jsou: * v tebe doufali a nejsou zahanbeni.

⁶ Ego autem sum vermis, et non homo: * oppróbrium hóminum, et abiéctio plebis.

⁶ Já pak jsem červ, a ne člověk: * pohanění lidí, a povrhel lidu.

⁷ Omnes vidéntes me, derisérunt me: * locúti sunt lábiis, et movérunt caput.

⁷ Všichni vidící mne, smějí se mi: * mluvicí jsou rty, a kývají hlavou.

⁸ Sperávit in Dómino, erípiat eum: * salvum fáciat eum, quóniam vult eum.

⁸ Doufal v Hospodina, ať jej vytrhne: * spasení učiní jemu, protože chce jemu.

⁹ Quóniam tu es, qui extraxísti me de ventre: * spes mea ab ubéribus matris meæ. In te proiéctus sum ex útero.

⁹ Neboť ty jsi, který vytáhl mne z břicha: * naděje má od prsou matky mé. Na tebe uvržen jsem z života.

¹⁰ De ventre matris meæ Deus meus es tu: * ne discésseris a me.

¹⁰ Od břicha matky mé Bůh můj jsi ty: * Neodcházej ode mně.

¹¹ Quóniam tribulátio próxima est: * quóniam non est qui ádiuvet.

¹¹ Neb soužení velmi blízko jest: * neb není jest který by pomohl.

¹³ Circumdedérunt me vítuli multi: * tauri pingues obsedérunt me.

¹³ Obkličili mě volové mnozí: * býkové tuční oblehli mne.

¹⁴ Aperuérunt super me os suum: * sicut leo rápiens et rúgiens.

¹⁴ Otevřeli nade mnou ústa svá: * Jak lev vydírající a řvoucí.

¹⁵ Sicut aqua effúsus sum: * et dispérsa sunt ómnia ossa mea.

¹⁵ Jako voda vylit jsem: * a rozptýleny jsou všecky kosti mé.

¹⁶ Factum est cor meum tamquam cera liquéscens: * in médio ventris mei.

¹⁶ Učiněno jest srdce mé jako vosk rozplývající: * v prostřed břicha mého.

¹⁷ Aruit tamquam testa virtus mea, et lingua mea adhæsit fáucibus meis: * et in púlverem mortis deduxísti me.

¹⁷ Vyprahla jak střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým: * a v prach smrti dovedl jsi mne.

¹⁸ Quóniam circumdedérunt me canes multi: * concílium malignántium obsédit me.

¹⁸ Neboť obkličili mě psi mnozí: * rada zlostníků oblehla mne.

¹⁹ Fodérunt manus meas et pedes meos: * dinumeravérunt ómnia ossa mea.

¹⁹ Zbodli ruce mé i nohy mé: * sčetli všechny kosti mé.

²⁰ Ipsi vero consideravérunt et inspexérunt me: * divisérunt sibi vestiménta mea, et super vestem meam misérunt sortem.

²⁰ Oni pak zpytovali a zhlédli mne: * rozdělili sobě roucha má, a nad oděvem mým metali los.

²¹ Tu autem, Dómine, ne elongáveris auxílium tuum a me: * ad defensiónem meam cónspice.

²¹ Ty však, Hospodine, nevzdaluj pomoci tvé ode mne: * k obraně mé shlédni.

²² Erue a frámea, Deus, ánimam meam: * et de manu canis únicam meam.

²² Vytrhni od meče, Bože, duši mou: * a z ruky psa jedinnou mou.

²³ Salva me ex ore leónis: * et a córnibus unicórnium humilitátem meam.

²³ Vysvoboď mě z úst lva: * a od rohů jednorožců ponížení mé.

²³ Narrábo nomen tuum frátribus meis: * in médio ecclésiæ laudábo te.

²³ Vypravovat budu jméno tvé bratřím svým: * v prostřed shromaždění chválit tě budu.

²⁴ Qui timétis Dóminum, laudáte eum: * univérsum semen Iacob, glorificáte eum.

²⁴ Kteří se bojíte Hospodina, chvalte jej: * všecko símě Jakobovo, slavte jej.

²⁵ Tímeat eum omne semen Israël: * quóniam non sprevit, neque despéxit deprecatiónem páuperis.

²⁵ Boj se ho všecko símě Israelovo: * Neb nepovrhl, ani nezhrdl prosby chudého.

²⁶ Nec avértit fáciem suam a me: * et cum clamárem ad eum, exaudívit me.

²⁶ Aniž odvrátil tváře své ode mě: * a když volal jsem k němu, vyslyšel mě.

²⁷ Apud te laus mea in ecclésia magna: * vota mea reddam in conspéctu timéntium eum.

²⁷ U tebe chvála má ve shromáždění velikém: * sliby mé plnit budu před tváří bojících se jeho.

²⁸ Edent páuperes, et saturabúntur: et laudábunt Dóminum qui requírunt eum: * vivent corda eórum in sæculum sæculi.

²⁸ Jíst budou chudí, a nasyceni budou: a budou chválit Pána, kteří hledají ho: * žít budou srdce jejich na věky věkův.

²⁹ Reminiscéntur et converténtur ad Dóminum: * univérsi fines terræ.

²⁹ Rozpomenou se a obrátí k Pánu: * všecky končiny země.

³⁰ Et adorábunt in conspéctu eius: * univérsæ famíliæ géntium.

³⁰ A klanět se Budou před obličejem jeho: * všechny rodiny národů.

³¹ Quóniam Dómini est regnum: * et ipse dominábitur géntium.

³¹ Neboť Hospodinovo jest království: * a on panovat bude nad národy.

³² Manducavérunt et adoravérunt omnes pingues terræ: * in conspéctu eius cadent omnes qui descéndunt in terram.

³² Jedli a klaněli se všichni tuční země: * před obličejem jeho padnou všichni, kteří sestupují do země.

³² Et ánima mea illi vivet: * et semen meum sérviet ipsi.

³² A duše má jemu živá bude: * a símě mé sloužit bude jemu.

³² Annuntiábitur Dómino generátio ventúra: * et annuntiábunt cæli iustítiam eius pópulo qui nascétur, quem fecit Dóminus.

³² Zvěstováno bude Hospodinu pokolení příští: * a vypravovat budou nebesa spravedlivost jeho lidu, který narozen bude, který učinil Hospodin.