Psalmus XVII. (vulgata) |
Žalm 17 (vulgata) |
A | A |
1 Díligam te, Dómine, fortitúdo mea: * Dóminus firmaméntum meum, et refúgium meum, et liberátor meus. |
1 Milovati tě budu, Hospodine, sílo má: * Hospodin utvrzení mé, a útočiště mé, a vysvoboditel můj. |
2 Deus meus adiútor meus, * et sperábo in eum. |
2 Bůh můj, pomocník můj * a doufat budu v něho. |
3 Protéctor meus, et cornu salútis meæ, * et suscéptor meus. |
3Obránce můj, roh spásy mé, * a přijímajíčník můj. |
4 Laudans invocábo Dóminum: * et ab inimícis meis salvus ero. |
4 Chválu vzdávaje vzývat budu Hospodina: * a od nepřátel mých zbaven budu. |
5 Circumdedérunt me dolóres mortis: * et torréntes iniquitátis conturbavérunt me. |
5 Obklíčily mně bolesti smrti: * přívaly nepravosti poděsily mne. |
6 Dolóres inférni circumdedérunt me: * præoccupavérunt me láquei mortis. |
6 Bolesti pekelné obklíčily mně: * náhle zachvátila mne tenata smrti. |
7 In tribulatióne mea invocávi Dóminum: * et ad Deum meum clamávi. |
7 V soužení mém vzýval jsem Hospodina: * a k Bohu mému volal jsem. |
8 Et exaudívit de templo sancto suo vocem meam: * et clamor meus in conspéctu eius, introívit in aures eius. |
8 A vyslyšel z chrámu svatého svého hlas můj: * a křik můj před obličejem jeho vstoupil v uši jeho. |
9 Commóta est, et contrémuit terra: * fundaménta móntium conturbáta sunt, et commóta sunt, quóniam irátus est eis. |
9 Pohnula jest se, a zatřásla země: * základy hor zbořeny jsou a pohnuly se, protože rozhněval se jest na ně. |
10 Ascéndit fumus in ira eius: et ignis a fácie eius exársit: * carbónes succénsi sunt ab eo. |
10 Vystoupil kouř v hněvu jeho: a oheň od tváří jeho rozpálil: * uhíky rozpáleny jsou od něho. |
11 Inclinávit cælos, et descéndit: * et calígo sub pédibus eius. |
11 Naklonil nebes, a sestoupil: * a mrákota pod nohama jeho. |
12 Et ascéndit super Chérubim, et volávit: * volávit super pennas ventórum. |
12 A vystoupil nad cheruby, a letěl: * letěl na křídlech větrů. |
13 Et pósuit ténebras latíbulum suum, in circúitu eius tabernáculum eius: * tenebrósa aqua in núbibus áëris. |
13 A učinil temnoty skrýši svou, v kruhu jeho měl stánek jeho: * temná voda v oblacích povětří. |
14 Præ fulgóre in conspéctu eius nubes transiérunt: * grando et carbónes ignis. |
14 Před bleskem obličeje jeho oblaka pomíjela: * kroupy a uhlí ohnivé. |
15 Et intónuit de cælo Dóminus, et Altíssimus dedit vocem suam: * grando et carbónes ignis. |
15 A zahřměl z nebe Hospodin, a nejvyšší vydal hlas svůj: * kroupy a uhlí ohnivé. |
16 Et misit sagíttas suas, et dissipávit eos: * fúlgura multiplicávit, et conturbávit eos. |
16 A vyslal střely své, a rozptýlil je: * blesky rozmnožil, a poděsil je. |
16 Et apparuérunt fontes aquárum: * et reveláta sunt fundaménta orbis terrárum. |
16 A ukázaly se prameny vodní: * a odkryty jsou základy kruhu zemského. |
16 Ab increpatióne tua, Dómine, * ab inspiratióne spíritus iræ tuæ. |
16 Od pohrození tvého, Hospodine,* od dchnutí hněvu tvého. |
B | B |
17 Misit de summo, et accépit me: * et assúmpsit me de aquis multis. |
17 Poslal z výše, a přijal mn: * vyňal mne z vod mnohých. |
18 Erípuit me de inimícis meis fortíssimis, et ab his qui odérunt me: * quóniam confortáti sunt super me. |
18 Vytrhl mne od nepřátel mých přesilných, a od těch kteří nenáviděli mne: * neboť posíleni jsou nade mne. |
19 Prævenérunt me in die afflictiónis meæ: * et factus est Dóminus protéctor meus. |
19 Přepadli mne v den trápení mého, * a stal se jest Hospodin obráncem můj. |
20 Et edúxit me in latitúdinem: * salvum me fecit, quóniam vóluit me. |
20 A vyvedl mě na prostranství: * spasena mne učinil, neboť chtěl mne. |
21 Et retríbuet mihi Dóminus secúndum iustítiam meam: * et secúndum puritátem mánuum meárum retríbuet mihi: |
21 A odplatí mi Pán dle spravedlnosti mé: *a podle čistoty rukou mých nahradí mi. |
22 Quia custodívi vias Dómini: * nec ímpie gessi a Deo meo. |
22 Neboť strážil jsem cest Hospodinových: * aniž bezbožně činil proti Bohu mému. |
23 Quóniam ómnia iudícia eius in conspéctu meo: * et iustítias eius non répuli a me. |
23 Neboť všechny soudy jeho před obličejem mým: *a spravednosti jeho neodehnal jsem ode mně. |
24 Et ero immaculátus cum eo: * et observábo me ab iniquitáte mea. |
24 A budu neposkvrněný s ním: * a vystříhám se od nepravosti mé. |
25 Et retríbuet mihi Dóminus secúndum iustítiam meam: * et secúndum puritátem mánuum meárum in conspéctu oculórum eius. |
25 A odměnil mě Pán podle spravnosti mé: *a podle čistoty rukou mých před obličejem očí jeho |
26 Cum sancto sanctus eris, * et cum viro innocénte ínnocens eris. |
26 Se svatými svatý budeš: * a s mužem nevinným nevinný budeš. |
27 Et cum elécto eléctus eris: * et cum pervérso pervertéris. |
27 A s vybranými vybraný budeš: * a s převrácenými převrácený budeš. |
28 Quóniam tu pópulum húmilem salvum fácies: * et óculos superbórum humiliábis. |
28 Neb ty lidu poniženému spásu činíš: * a oči pyšných ponižuješ. |
29 Quóniam tu illúminas lucérnam meam, Dómine: * Deus meus, illúmina ténebras meas. |
29 Neb ty rozsvěcíš svíci mou, Hospodine: * Bože můj, osvěť temnoty moje. |
30 Quóniam in te erípiar a tentatióne: * et in Deo meo transgrédiar murum. |
30 Neb v tobě vytržen budu od pokušení: *a v Bohu mém překročím zeď. |
31 Deus meus, impollúta via eius: elóquia Dómini igne examináta: * protéctor est ómnium sperántium in se. |
31 Bůh můj, neposkvrněná cesta jeho: výroky Hospodinovy ohněm zkušené: * obráncem jest všech doufajících v něho. |
32 Quóniam quis deus præter Dóminum? * aut quis deus præter Deum nostrum? |
32 Nebo kdo je bůh krom Hospodina? * nebo který bůh kromě Boha našeho? |
33 Deus, qui præcínxit me virtúte: * et pósuit immaculátam viam meam. |
33 Bůh, který přepásal mě silou: * a učinil neposkvrněnou cestu mou. |
34 Qui perfécit pedes meos tamquam cervórum: * et super excélsa státuens me. |
34 Který učinil nohy mé jako jelení: * a na výsostech postavuje mne. |
35 Qui docet manus meas ad prælium: * et posuísti, ut arcum æreum, bráchia mea. |
35 Který učí ruce mé k boji: * a učinil si, jako luk kovový, ramena má. |
C | C |
36 Et dedísti mihi protectiónem salútis tuæ: * et déxtera tua suscépit me: |
36 A dal si mi obranu spásy tvé: * a pravice tvá přijala mne: |
37 Et disciplína tua corréxit me in finem: * et disciplína tua ipsa me docébit. |
37 A kázeň tvá napravila mě do konce: * a kázeň tvá, ta mě vyučovat bude. |
38 Dilatásti gressus meos subtus me: * et non sunt infirmáta vestígia mea: |
38 Rozšířil jsi kroky mé pode mnou: * a nejsou zemdleny nohy mé: |
39 Pérsequar inimícos meos et comprehéndam illos: * et non convértar, donec defíciant. |
39 Honiti budu nepřátele mé a postihnu je: * a nevrátím se, dokud nezahynou. |
40 Confríngam illos, nec póterunt stare: * cadent subtus pedes meos. |
40 Potři je, aniž budou moci státi: * padnou pod nohy mé. |
41 Et præcinxísti me virtúte ad bellum: * et supplantásti insurgéntes in me subtus me. |
41 A přepásal si mne silou k boji:* a srazil si povstávající pode mně. |
42 Et inimícos meos dedísti mihi dorsum, * et odiéntes me disperdidísti. |
42 A nepřátel mých dal jsi mi hřbet: * a nenávidějící mne rozptýlil jsi. |
43Clamavérunt, nec erat qui salvos fáceret ad Dóminum: * nec exaudívit eos. |
43 Volali, nebyl který spasení učinil, k Pánu: * nevyslyšel jich. |
44 Et commínuam illos, ut púlverem ante fáciem venti: * ut lutum plateárum delébo eos. |
44 A rozdrť je jako prach před tváří větru: * jak bláto ulic zničím je. |
45 Erípies me de contradictiónibus pópuli: * constítues me in caput géntium. |
45 Vytrhneš mne z odpírání lidu: * ustanovíš mne v hlavu národů. |
46 Pópulus quem non cognóvi servívit mihi: * in audítu auris obedívit mihi. |
46 Lidé, který jsem neznal sloužili mi: * v sluchu ucha poslechl mne. |
47 Fílii aliéni mentíti sunt mihi, * fílii aliéni inveteráti sunt, et claudicavérunt a sémitis suis. |
47 Synové cizí selhaly jsou mně: * synové cizí zestárli jsou, a kulhali od stezek svých. |
48 Vivit Dóminus, et benedíctus Deus meus: * et exaltétur Deus salútis meæ. |
48 Živý Hospodin, a požehnan Bůh můj: *a buď vyvyšován Bůh spasení mého. |
49 Deus, qui das vindíctas mihi, et subdis pópulos sub me: * liberátor meus de inimícis meis iracúndis. |
49 Bože, který dáváš pomsty mi, a podmňuješ národy pode mně: * vysvoboditel můj od nepřátel mojich hněvivích. |
50 Et ab insurgéntibus in me exaltábis me: * a viro iníquo erípies me. |
50 A nad povstávající proti mně, vyvýšíš mne: * od muže nepřítele vytrhneš mne. |
51 Proptérea confitébor tibi in natiónibus, Dómine: * et nómini tuo psalmum dicam. |
51 Proto vyznávati budu tebe v národech, Pane: * a jménu tvému žalmy říkat. |
51 Magníficans salútes Regis eius, et fáciens misericórdiam Christo suo David: * et sémini eius usque in sæculum. |
51 Zvelebuje spasení Krále jeho, a činící milosrdenství pomazanému svému Davidovi: * a semeni jeho na věky. |