Psalmus XVI. (vulgata)

Žalm 16 (vulgata)

1 Exáudi, Dómine, iustítiam meam: * inténde deprecatiónem meam.

1 Vyslyš, Pane, spravedlnost mou, * pozoruj hlasité prosby mé.

2 Áuribus pércipe oratiónem meam, * non in lábiis dolósis.

2 Ušima přijmi modlitbu mou * ne ve rtech lstivých.

3 De vultu tuo iudícium meum pródeat: * óculi tui vídeant æquitátes.

3 Od tváře tvé soud můj vyjdiš * oči tvé vidí spravedlnost.

4 Probásti cor meum, et visitásti nocte: * igne me examinásti, et non est invénta in me iníquitas.

4 Zkusil si srdce mé, a navštívils v noci, * ohněm mě zkusils, a není jest nalezena ve mě nepravost.

5 Ut non loquátur os meum ópera hóminum: * propter verba labiórum tuórum ego custodívi vias duras.

5 Aby nemluvila ústa má díla lidská: * pro slova rtů tvých já hlídal cest tvrdých.

6 Pérfice gressus meos in sémitis tuis: * ut non moveántur vestígia mea.

6 Dokonalé učiň kroky mé na stezkách tvých, * aby nepohnuly se šlépěje mé.

7 Ego clamávi, quóniam exaudísti me, Deus: * inclína aurem tuam mihi, et exáudi verba mea.

7 Já volal, protože vyslyšel si mne, Bože, * nakloň ucho tvé ke mě, a slyš slova má.

8 Mirífica misericórdias tuas, * qui salvos facis sperántes in te.

8 Divná učiň milosrdenství tvá, * který spasené činíš doufající v tebe.

9 A resisténtibus déxteræ tuæ custódi me, * ut pupíllam óculi.

9 Od protivících se pravice tvé chraň mne, * jako zřítelnici oka.

10 Sub umbra alárum tuárum prótege me: * a fácie impiórum qui me afflixérunt.

10 Pod stínem křídel tvých chraň mne, * od tváří bezbožných, kteří mě sužovali.

11 Inimíci mei ánimam meam circumdedérunt, ádipem suum conclusérunt: * os eórum locútum est supérbiam.

11 Nepřátelé moji duši mou obklíčili, tuk svúj sevřeli , * ústa jejich mluvila pýchu. 

12 Proiiciéntes me nunc circumdedérunt me: * óculos suos statuérunt declináre in terram.

12 Zavrhše mne, nyní obkličují mne: * oči svoje ustanovili sklonit k zemi.

13 Suscepérunt me sicut leo parátus ad prædam: * et sicut cátulus leónis hábitans in ábditis.

13 Přijali mne jako lev připravený k loupeži: * a jako mládě lva bydlící ve skrýších.

14 Exsúrge, Dómine, prævéni eum, et supplánta eum: * éripe ánimam meam ab ímpio, frámeam tuam ab inimícis manus tuæ.

14 Povstaň, Pane, předejdi ho, podvrať ho: * vytrhni duši mou od bezbožníka, meče tvého od nepřátel ruky tvé.

15 Dómine, a paucis de terra dívide eos in vita eórum: * de abscónditis tuis adimplétus est venter eórum.

15 Pane, od těch, kterých je málo na zemi, oděj je v životě jejich: * ze skrytých věcí tvých naplněno jest břicho jejich.

16 Saturáti sunt fíliis: * et dimisérunt relíquias suas párvulis suis.

16 Nasytili se syny, * a zanechali ostatků svých, malých svých.

17 Ego autem in iustítia apparébo conspéctui tuo: * satiábor cum apparúerit glória tua.

17 Já však ve spravednosti ukáži se obličeji tvému: * nasycen budu, až se ukáže sláva tvá.