Psalmus II. (vulgata)

Žalm 2 (vulgata)

1 Quare fremuérunt gentes,* et pópuli meditáti sunt inánia?

1 Proč se bouřily národové, * a lidé rozjímající jsou daremnosti?

2Adstitérunt réges térrae, et princípes convenérunt in unum * advérsus Dóminum, et advérsus Christum ejus.

2 Povstali králové země, a knížata sešla se v jedno * proti Hospodinu, a proti Pomazanému jeho.

3 Dirumpámus víncula eórum, * et projiciámus a nobis jugum ipsórum.

3 (Říkajíce) Roztrhejme svazky jejich * a zavrhněme od sebe jho jejich.

4 Qui hábitat in cælis, irridébit eos : * et Dóminus subsannábit eos.

4 Který sídlí v nebesích, smát se bude jim, * a Hospodin posmívat se bude jim.

5 Tunc loquétur ad eos in ira sua, * et in furóre suo conturbábit eos.

5 Tehdy mluvit bude k nim v hněvu svém,* a v prchlivosti své poděsí je.

6 Ego autem constitútus sum rex ab eo super Sion, montem sanctum ejus, * præedicans præecéptum ejus.

6 Já pak ustanoven jsem králem od něho, nad Siónem, horou svatou jeho * ohlašujíc přikázání jeho.

7 Dominus dixit ad me, * Filius meus es tu, ego hódie génui te.

7 Pán pravil ke mně: * Syn můj jsi ty, já dnes zplodil tě.

8 Postula a me, et dábo tibi gentes hereditátem tuam, * et possessiónem tuam terminos terræ.

8 Požádej ode mne, a dám tobě národy dědictví tvé, * a vladařství tvé končiny země.

9 Reges eos in virga férrea, * et tamquam vas fíguli confringes eos.

9 Vládni jim holí železnou, * a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Et nunc reges intellígite,* erudímini qui judicátis terram.

10 A nyní králové rozumějte, * vyučujte se, kteří soudíte zemi.

11 Servíte Dómino in timóre * et exsultáte ei cum tremóre.

11 Služte Hospodinu v bázni, * a plesejte jemu s třesením.

12 Apprehéndite disciplínam nequando irascatur Dóminus, * et pereátis de via justa.

12 Chopte se bázně, aby snad někdy nerozhněval se Pán, * a zhynuli byste s cesty spravedlivé.

13 Cum exarsérit in brévi ira ejus,*beáti omnes qui confidunt in eo.

 

13 Když by se rozpálil krátce v hněvu svém * blahoslavení všichni, kteří doufají v něho.