¹ In Dómino confido, * quomodo dicitis animae meae Transmigra in montem sicut passer.

¹ V Hospodina doufám, * proč říkáte duši mé, přestěhuj se na horu jako vrabec?

² Quoniam ecce pecatores intenderunt arcum, paraverunt sagitas suas in pharetra * ut sagittent in obscuro rectos corde.

² Neboť ejhle hříšníci natáhli lučiště, připravilli střely své v toulci * aby stříleli v temnosti přímé srdcem.

³ Quoniam quae perfecisti destruxerunt. * Iustus autem quid fecit?

³ Neboť cos dokonal zkazili. * Spravedlivý však co učinil?

⁴ Dominus in templo sancto suo, Dominus in caelo sedes eius. * Oculi eius in pauperem respiciunt: palpebrae eius interrogant filios hominum. 

⁴ Hospodin v chrámu svatém svém, Hospodin, v nebi stolice jeho. * Oči jeho na chudého vzhlíží, víčka jeho táží se synů lidkých.

⁵ Dominus interrogat iustam et impium. * Qui autem diligit iniquitatem, odit animam suam. 

⁵ Hospodin se táže spravedlivého i bezbožného. * který však miluje nepravost, nenávidí duše své.

⁶ Pluet super peccatores laqueos: ignis, et sulphur, * et spiritus procellarum, pars calicis eorum.

⁶ Dštít bude na hříšníky osidly, oheň a síru * a duch bouře, díl kalichu jejich.

⁷ Quoniam iustus Dominus, et iustitias dilexit:* aequitatem vidit vultus eius.

⁷ Neboť spravedlivý Hospodin, a spravedlnost miluje, * na pravost hledí obličej jeho.