Vůz BCi/U 254
Před časem jsem si pořídil leptanou stavebnici úzkokolejného vozu BCi/U 254, který byl vyroben roku 1906 v továrně Ringhoffer v Praze pro železnice o rozchodu kol 760 mm. Po výrobě vůz jezdil na tratích okolo Jindřichova Hradce. Na počátku První republiky jezdil na úzkokolejných tratích na Podkarpatské Rusi. Roku 1927 pak byl modernisován v dílnách ČSD ve Vrůtkách a předisponován zpět do domovského Jindřichova Hradce. Zde byl zrušen roku 1967. Skříň vozu byla následně odprodána a změněna na krmelec. Roku 2000 byl vůz nákladně opraven do provozního stavu, avšak již bez oddílu 2 třídy, který má nyní nečalouněné sedačky oddílu 2 třídy podobně, jako je má oddíl 3 třídy. Proto nebylo přistoupeno k původnímu historickému označení vozu dle norem ČSD. Já však na modelu udržuji podobu vozu okolo roku 1937.
A nyní k e stavbě modelu. Vůz se prodává jako lept formátu A5. Proti poškození je lept chráněn kartónem a společně s návodem, obtisky a pytlíčkem s nápravami a fotografií vozu je vše zabaleno v euroobalu velikosti A4.
Dílů není moc a tak se dá vůz postavit za jeden večer. Po vystříhání dílů jsem si slepil základ s rámy oken. Ten jsem pak nastříkal žlutým sprejem. Bylo důležité, aby se před barvou chránily části leptu, na které se pak lepily vrchní části vozové skříně. Ostatní části vozové skříně jsem nastříkal zelenou barvou
Zde je vidět hotový základ skříně a rámů oken.
Na připravený základ skříně jsem přilepil vnější oplechování vozové skříně.
Střechu jsem nastříkal šedivou barvou ze spoda a z vrchu jsem jí natřel bílou barvou, jak velely normy ČSD.
A hurá na nápisy. Naštěstí jich není moc, ale vůz výrazně vylepší.
Černou barvou jsem nastříkal celý pojezd a nástupní plošinky. Jako závaží jsem užil malý kousek nejakého plíšku.
Vůz však zářil novotou a to se během provozu moc dlouho neudrželo. Tedy jsem vozu mírně ušpinil střechu...
To je již lepší. Poslední částí vozové skříně jsou toulce návěstních luceren. Ty jsou však u vozu jen na jednom čele vozu.
Poslední věcí tak zůstalo zasklení pomocí fólie, slepení vozové skříně a pojezdu v jeden celek a nalepení spřáhel, které jsem nakoupil na Moje TT.
A vagónek za večer je na světě. Je to velmi pohodová stavebnice a velmi jí doporučuji. Díky těmto stavebnicím se dá krásně na modelovém kolejišti znázornit provoz úzkokolejných drah první poloviny 20. století.
