Nákladní vůz Wa
V poválečné době byla veliká nouze o velkokapacitní vozy pro sypké materiály. Vývoj šel několika směry, ale nakonec se ČSD v šedesátých letech 20. stol. rozhodly pro výrobu čtyřnápravových výsypných vozů s plošinami usazenými na náraznících. Tyto vozy se pak na dlouhé roky staly nedílnou součástí nákladních vlaků ČSD. V současnosti již je provuje jen bývalá OKD a jsou řadou, která do několika let bude pouhou můzejní záležitostí.
Protože se věnuji v modelařině přechodu konci druhé epochy až po začátek čtvrté, bude se mi i tento vůz hodit jako nově vyrobený vetřelec ke starým vozům a lokomotivám.
Do rukou se mi před rokem dostala nenáročná stavebnice vozu a tak jsem se do stavby v čase karantény pustil. Model jsem si představoval jen tak asi rok v provozu, takže střídmě patinovaný a s nákladem uhlí. Když jsem prohlížel přiložené díly, tak jsem našel stavebnici podvozků, které již jsou svým modelářským pojetím překonané. Proto jsem podvozky použil jiné a doplnil je ložisky a koly z kovu. Díky tomu má vůz dobré jízdní vlastnosti.
Pak jsem přistoupil ke kompletaci pojezdu. Z rozbitého vozu jsem použil závaží a takto připravený pojezd jsem odložil stranou.
Nyní nastal čas na korbu vozu. Tu jsem se snažil slepit rovně. Na čelníky jsem v místech nedokonalostí odlitých žebříků nalepil leptané žebříky. Poslední jsem lepil vnitřek vozu. Rozhodl jsem se, že jej přilepím na zkoušku opačně, protože jsem chtěl ve středu vozu doraz pro usazení kastle a na vrchu jsem chtěl nalepit náklad uhlí, který by mi však nešel nasadit, když by v půlce vozu byla správně nasazená přepážka. Následovala úprava leptů, které jsou součástí stavebnice. Stříšky na oba představky jsem přilepil podle návodu a též jsem podle návodu naohýbal obě nástupní manipulační lávky. Zkusmo jsem na vůz instaloval kulaté nárazníky, které však nejsou součástí stavebnice modelu.
Poslední zkoušku jestli vše sedí jsem zdokumentoval následující fotografií.
Nyní již byl vůz připraven na nástřik do šedé lesklé barvy. Nárazníky jsem nechal černé a černě jsem nabarvil manipulační lávky. No, na konci aplikace barvy na vůz mi došel sprej a protože jsem byl v karanténě kvůli koronaviru (který jsem nakonec prokazatelně neměl), tak jsem musel zůstat doma a poradit si jinak. Již bylo jasné, že se bude patinovat trošku více.
Sice to nebyla žádná katastrofa, ale některé části vozu zůstaly bez nátěru. Proto jsem pro jistotu vůz přestříkal lesklým lakem a po jeho zaschnutí jsem dle fotografie na internetu nanesl obtisky.
No, trošku prokoukl. Po nanesení obtisků jsem opět vůz přestříkal lesklým lakem a začal patinovat.
Zajisté vás zarazilo, co to vezu na voze za náklad - to je základ pro uhlí. Uhlí dělám tak, že kartónový podklad na čelech nákladu zkrátím, aby vznikla posypem soli imitace uhlí.
Po nástřiku uhlí jsem se opět věnoval vozu. Z plastovo- kovového proužku, který udržuje zabalený obal od baleného chelu, jsem si vyrobil kontaktní plochy pro slepení kastle a pojezdu. Pojezd jsem následně slepil s kastličkou v jeden celek. Myslím, že vůz nakonec nedopadl tak špatně, jak jsem se původně obával.
