Nákladní vlak ČSD - Díl III.

 
Ve třetím díle článku o nákladním vlaku ČSD si představíme tři zavřené vozy - vůz Z bez brzdy a brzdařské budky, ten samý vůz, ale s brzdařskou budkou a nakonec si představíme jinou verzi verzi vozu s brzdařskou budkou. Všechny tři vozy jsou typickou ukázkou vozového parku první poloviny 20. století. Nekteré vozy dosloužily v běžné dopravě na začátku 70. let 20. století, a poté sloužily další roky pro jiné potřeby železnice. Díky tomu se tyto vozy dochovaly do dnešních dní, jako můzejní exponáty. Čísla vozů jsou zvolena dle současného označení můzejních vozů. Vůz bez brzdy nalezmeme v museu v Jaroměři, vůz s budkou ČSD nalezneme v muzeu ve Zlonicích (ovšem dnes je vůz bez budky) a poslední vůz je majetkem dílen v Ostravě.
 
První vůz, který si dnes popíšeme je Z1- 15724. Po vyřazení u ČSD z nákladní dopravy sloužil jako sklad. Dnes se vozu užívá při natáčení filmů a jako vozu pro přepravu kol cestujícího obecenstva při parních jízdách.
 
Když jsem si chtěl roku 2011 postavit starou zetku, tak mi nezbývalo nic jiného, než model sestavit na základě profilů a destiček Ewergreen. Střechu vozu jsem vystříhl z obalu Kinder čokolády (tu jsem snědl). Jako předlohu pro stavbu vozu jsem si tehdy vybral právě vůz Z1 - 15724, protože neměl v bočnicích vozové skříně větrací mřížky a tím pádem byl snáze postavitelný. Jeho foto naleznete na odkazu v obrázku 4:
https://www.vagony.cz/vagony/vagony.html
Jako pojezd jsem využil torzo pojezdu uhláku. Rozvor pojezdu jsem pokrátil na přesný rozměr a rozbité čelníky jsem nahradil novými, které jsem vytvořil opět pomocí profilu Ewergreen. Z Ewergreenu jsem sestavil též i nárazníky a rozsochy vozu. 
Vozovou skříň jsem pak natřel, a na sucho jsem vše sestavil do jednoho celku.
Takto vůz čekal na dokončení. Obtisky jsem sice u jednoho výrobce zadal již v roce 2018, ale dodnes nedorazily. Proto vůz čekal v kabičce na lepší časy. Roku 2020 jsem se setkal s modely různých zetek a i s potisky na ně. Proto jsem se rozhodl, že si vůz dokončím takto a sám. Od Malé železnice jsem si tedy zakoupil pár obtiků i stavebnic vozů. Ze zbytků stavebnic a čísel jsem pak sestavil vše pro vůz. Do rukou se mi tehdy dostaly též leptíky na takovéto staré vozy, a proto jsem jimi vůz též vybavil. Otevírání dveří a téčka na čelní straně vozové skříně jsem tam dát prostě musel. A když jsem nakoupil i leptané nárazníky, tak ty mé původní šly též z vozu pryč.
No, tak jsem to nabarvil a hurá na obtisky.
Vůz hodně prokoukl a myslím, že ani na kolejišti neudělá ostudu. A tak jsem vůz přestříkal lesklým lakem, poté matem a nakonec po patinaci střechy jsem vše matným lakem zafixoval.
Jako poslední jsem přilepil cedule na popisky, které mi zbyly od jiných staveb vozů.
Jediné co chybí jsou krátká spřáhla. Ty mi dojdou od výrobce až v příštím týdnu.
 
Druhý vůz, jehož model jsem postavil, byl vyroben v Nesselsdorfer Wagonbau Fabriks  Gesellschaft roku 1892 pod výrobním číslem 3604. U KFNB byl označen jako G 56670. Po zestátnění KFNB byl zařazen u KkStB pod číslem 80915. U ČSD obdržel číslo Z1 - 75473. 
Stavebnice modelu je produktem od firmy Malá Železnice. Koupil jsem si 2 stavebnice, ale chtěl jsem mít různé vozy. Proto jsem si pořídil brzdařskou budku, jaká byla běžná u KFNB. Zde je odkaz věnovaný historii vozu, který jsem chtěl postavit:
https://www.parostroj.net/kfnb/nakladni_vuz_Z.htm
Vůz však po obnově nese na sobě drobné nepřesnosti. Největší vadou na kráse jsou prohozené boční dveře, které se tím pádem otevírají na každé straně opačným směrem, než jakým se otevíraly po vyrobení vozu. Já jsem to aspoň v modelu napravil.
A nyní ke stavbě. Vůz byl dodán ve velkém pytlíčku, ve kterém byly všechny potřebné díly pro základní stavbu vozu.
Místo přiložené budky jsem však zvolil tuto budku:
Stavba šla krásně od ruky, protože stavebnice vozu je navržena tak, aby to mohl postavit i naprostý nemotora.
Budka pro brzdaře opravdu vzhled vozu velmi odliší od vozů s unifikovanou brzdařskou budkou.
A hurá na obtisky. Ty jsem opět musel po číslech vystříhávat z ařšíku. Možná by bylo dobré v příští várce obtisků udělat i obtisky zachovaných můzejních vozů. Po nanesení obtisků, zafixování lesklým a matným lakem a patinaci střechy, jsem přilepil budku brzdaře k vozové skříni a doplnil krátké spřáhlo.
Tímto tedy považuji vůz za hotový.
 
Třetím vozem dnešního článku je vůz Zl 1 - 89093 z roku 1897. Dnes se vůz nalézá ve vystavovatelném stavu v museu ve Zlonicích. Proti předloze, která je dnes již bez brzdařské budky, představuje můj model vůz před rekonstrukcí v původním stavu. Zde je odkaz na kartu vozu na stránkách musea: https://zmzlonice.draha.net/karty/Zl1-89093.pdf
Protože je staba vozu je totožná s předchozím vozem, tak zveřejním pouze pár fotografií hotového vozu. Od předchozího vozu se liší hlavně brzdařskou budkou a číslem, které jsem musel opět jednotlivě vystřihávat z aršíku s čísly.
Doufám, že se vám tento článek líbil a že vás tento seriál baví číst. Příští článek bude zatím posledním dílem nákladního vlaku ČSD.