¹ Confitébor tibi Domine in toto corde meo,* narrábo ómnia mirabília tua.

¹ Oslavovati tě budu Hospodine v celém srdci mém * vypravovat budu všechny podivuhodnosti tvé.

² Lætábor et exsultábo in te, * psallam nómini tuo Altíssime.

² Radovat a plesat budu v tobě, * žalmit budu jménu tvému ó Nejvyšší.

³ In converténdo inimícum meum retrórsum, * infirmabúntur, et períbunt a fácie tua.

³ V obrácení nepřítele mého nazpět, * zeslabeni, a zahynou od tváře tvé.

⁴ Quóniam fecísti judícium meum et cáusam meam,* sedísti super thronum, qui júdicas justítiam.

⁴ Neboť učinil jsi soud můj a při mou, * zasedl jsi na stolici, který soudíš spravedlnost.

⁵ Increpásti gentes, et périit impius, * nomen eórum delésti in ætérnum, et in sæculum sæculi.

⁵ Kárals národy, a zhynuli hřišní, * jméno jejich vyhladils na věky, a ve věky věků.

⁶ Inimíci defecérunt frámeæ in finem, * et civitátes eórum destruxísti.

⁶ Nepřátelům selhala zbroj do konce, * a města jejich zkazil jsi. 

⁷ Périit memória eorum cum sónitu, * et Dóminus in ætérnum pérmanet.

⁷ Zahynula památka jejich se zvukem, * a Hospodin na věky zůstává.

⁸ Parávit in judício thronum suum, * et ipse judicábit orbem terræ in æquitáte, judicábit pópulos in justítia.

⁸ Připravil v soudu trůn svůj, * a On soudít bude okruh země v pravosti, soudit bude lidi ve spravednosti.

⁹ Et factus est Dóminus refúgium páuperi, * adjutor in opportunitátibus, in tribulatióne.

⁹ A učiněn jest Hospodin útočištěm chudému, * pomocníkem v příhodnostech, v soužení.

¹⁰ Et sperent in te qui novérunt nomen tuum, * quóniam non dereliquísti quæréntes te Dómine. 

¹⁰ A doufají v tebe kteří znají jméno tvé,* neboť si neopustil hledjící tě, Hospodine. 

B

B

¹² Psállite Dómino, qui hábitat in Sion, * annuntiáte inter gentes stúdia ejus.

¹² Žalmujte Pánu, který přebývá na Siónu, * zvěstujte mezi národy skutky jeho.

¹³ Quóniam requírens sánguinem eórum recordátus est, * non est oblítus clamorem páuperum.

¹³ Nebo vyhledávaje kreve jejich, rozpomenul se jest, * není jest zapomínáno na křik chudých. 

¹⁴ Miserére mei Dómine, * vide humiltátem meam de inimícis meis.

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Hospodine * hleď na ponížení mé od nepřátel mých.

¹⁵ Qui exáltas me de portis mortis, * ut annúntiem omnes laudatiónes tuas in portis filiæ Sion.

¹⁵ Kterýž vyzdvihuješ mne z bran smrti,* abych vypravoval všechny slávy tvé v branách dcery sionské.

¹⁶ Exsultábo in salutári tuo, * infíxæ sunt gentes in intéritu, quem fecérunt.

¹⁶ Veselit se budu ve spasení tvém,* uvázlí jsou národové v záhubě, kterou učinili.

¹⁷ In láqueo ísto, quem abscondérunt, * comprehénsus est pes eórum.

¹⁷ V léčce té, kterou skryli, * polapena jest noha jejich.

¹⁸ Cognoscétur Dóminus judícia fáciens, * in opéribus mánuum suárum comprehénsus est peccátor.

¹⁸ Poznán bude Hospodin soudy čině, * v díle rukou svých polapen jest hřišník.

¹⁹ Convertántur peccatóres in inférnum, * omnes gentes quæ obliviscúntur Deum.

¹⁹ Obráceni buďte hříšníci v peklo, * všichni lidé, kteří zapomínají na Boha.

²⁰ Quóniam non in fínem oblívio erit páuperis, * patiéntia páuperum non períbit in finem.

²⁰ Neboť ne do konce v zapomenutí bude chudý, * trpělivost chudých nezahyne do konce.

²¹ Exsúrge Dómine, non confortétur homo, * judicéntur gentes in conspéctu tuo.

²¹ Povstaň, Hospodine, ne ať sílí člověk, * souzeni buďte národové před tváří tvou.

²² Constítue Dómine legislatórem super eos, * ut sciant gentes quóniam hómines sunt.

²² Ustanov Pane vydavatele zákona nad nimi * aby poznali národové že lidé jsou.