PSALMUS XXX. (VULGATA) |
Žalm 30. (Vulgáta) |
1 In te, Dómine, sperávi non confúndar in ætérnum: * in iustítia tua líbera me. |
1 V Tebe, Hospodine jsem doufal, nechť nejsem zahanben na věky: * ve spravedlnosti tvé vysvoboď mne. |
2 Inclína ad me aurem tuam: * accélera ut éruas me. |
2 Nakloň ke mně ucha tvého: * pospěš aby vytrhls mne. |
3 Esto mihi in Deum protectórem, et in domum refúgii: * ut salvum me fácias. |
3 Buď mi za Boha ochránce, a za dům útočiště: * aby spasena mne učinils. |
4 Quóniam fortitúdo mea, et refúgium meum es tu: * et propter nomen tuum dedúces me, et enútries me. |
4 Neboť síla má, a útočiště mé jsi ty: * a pro jméno tvé dovedeš mne, a vykrmíš mne. |
5 Edúces me de láqueo hoc, quem abscondérunt mihi: * quóniam tu es protéctor meus. |
5 Vyvedeš mne z osidla toho, které zkytli mi: * neboť ty jsi obránce můj. |
6 In manus tuas comméndo spíritum meum: * redemísti me, Dómine, Deus veritátis. |
6 V ruce tvé poroučím ducha mého: * vykoupil jsi mne, Hospodine, Bože pravdy. |
7 Odísti observántes vanitátes: * supervácue. |
7 Nenáviděls těch, co šetří marnosti: * nadmarno. |
8Ego autem in Dómino sperávi: * exsultábo, et lætábor in misericórdia tua. |
8 Já však v Hospodinu doufal jsem: * Plesat a veselit se budu v milosrdenstvím tvém. |
9 Quóniam respexísti humilitátem meam, * salvásti de necessitátibus ánimam meam. |
9 Neboť pohlédl jsi (na) ponížení mé: * vysvobodil jsi z nouze duši mou. |
9 Nec conclusísti me in mánibus inimíci: * statuísti in loco spatióso pedes meos. |
9 Aniž jsi sevřel mne v rukách nepřítele: * postavil jsi v místo volné nohy mé. |
B | B |
10 Miserére mei, Dómine, quóniam tríbulor: * conturbátus est in ira óculus meus, ánima mea, et venter meus. |
10 Smilování mi, Hospodine, neboť jsem soužen: * zkormoutilo se jest v hněvu oko mé, duše má, a břicho mé. |
11 Quóniam defécit in dolóre vita mea: * et anni mei in gemítibus. |
11 Neboť sešel v bolesti život můj: * a léta má od úpění. |
12 Infirmáta est in paupertáte virtus mea: * et ossa mea conturbáta sunt. |
12 Zemdlena jest v chudobě síla má: * a kosti mé zkormoucené jsou. |
13 Super omnes inimícos meos factus sum oppróbrium et vicínis meis valde: * et timor notis meis. |
13 Nad všechny nepřátele mé učiněn jsem pohanění a sousedům mým velmi: * a strach známým mým. |
14 Qui vidébant me, foras fugérunt a me: * oblivióni datus sum, tamquam mórtuus a corde. |
14 Kteří mne vídali, v náměstí utíkali ode mne: * v zapomenutí dán jsem, jako mrtvý od srdce. |
15 Factus sum tamquam vas pérditum: * quóniam audívi vituperatiónem multórum commorántium in circúitu. |
15 Učiněn jsem jako nádoba ztracená: * neboť slyšel jsem hanění mnohých přebývajících vůkol. |
16 In eo dum convenírent simul advérsum me: * accípere ánimam meam consiliáti sunt. |
16 V tom když se scházeli spolu proti mně: * by odňali douši mou radící jsou. |
17 Ego autem in te sperávi, Dómine: * dixi: Deus meus es tu: in mánibus tuis sortes meæ. |
17 Já však v tebe doufal, Hospodine: * řekl jsem: Bůh můj jsi ty: v rukou tvých losy moje. |
18 Éripe me de manu inimicórum meórum: * et a persequéntibus me. |
18 Vytrhni mne z ruky nepřátel mých: * a od pronásledujících mne. |
19 Illústra fáciem tuam super servum tuum, salvum me fac in misericórdia tua: * Dómine, non confúndar, quóniam invocávi te. |
19 Osvěť tvář tvou nad služebníkem tvým, spasena mne učiň v milosrdenství tvém: * Hospodine, ať nejsem zahanben, protože vzýval jsem tě. |
19 Erubéscant ímpii, et deducántur in inférnum: * muta fiant lábia dolósa. |
19Ať jsou zahanbeni bezbožníci, a nechť jsou přivedeni v peklo: * němé se staňte rty lstivé. |
19 Quæ loquúntur advérsus iustum iniquitátem: * in supérbia, et in abusióne. |
19 Které mluví proti spravedlivému nepravost: * v pýše, a ve zlém užívání. |
C | C |
20 Quam magna multitúdo dulcédinis tuæ, Dómine: * quam abscondísti timéntibus te. |
20 Jak velké množství sladkosti tvé, Hospodine: * které schovals bojícím se tebe. |
21 Perfecísti eis, qui sperant in te: * in conspéctu filiórum hóminum. |
21 Kterous učinil těm, kteří doufají v tebe * před obličejem synů lidských. |
22 Abscóndes eos in abscóndito faciéi tuæ: * a conturbatióne hóminum. |
22 Skryješ je ve schráně tváře tvé: * od zbouření lidu. |
23 Próteges eos in tabernáculo tuo: * a contradictióne linguárum. |
23 Ochráníš je ve stanu tvém: * od prorokování jazyků. |
24 Benedíctus Dóminus: * quóniam mirificávit misericórdiam suam mihi in civitáte muníta. |
24 Požehnaný Hospodin: * protože divné milosrdenství své mi v městě ohraženém (učinil). |
25 Ego autem dixi in excéssu mentis meæ: * Proiéctus sum a fácie oculórum tuórum. |
25 Já pak řekl ve vytržení mysli mé: * Zavržen jsem od obličeje očí tvých. |
25 Ideo exaudísti vocem oratiónis meæ: * dum clamárem ad te. |
25 Proto vyslechls hlasu modlitby mé: * když jsem volal k tobě. |
25 Dilígite Dóminum omnes sancti eius: * quóniam veritátem requíret Dóminus, et retríbuet abundánter faciéntibus supérbiam. |
25 Milujte Hospodina všichni svatí jeho: * protože pravdy vyhledávat bude Hospodin, a odplatí hojně činícím pýchu. |
25 Viríliter ágite, et confortétur cor vestrum: * omnes, qui sperátis in Dómino. |
25 Zmužile čiňte, a buď posilněno srdce vaše: * všichni, kteří doufáte v Hospodina. |