Služební vůz k nákladním vlakům řady D6-4452

V roce 2006 jsem rozvažoval možnost vstupu do premonstrátského kláštera v Praze na Strahově. Při té příležitosti jsem se cestou z České Třebové do Prahy zastavil na skok v Pečkách. Tam mi padl do oka model služebního vozu, který se vyráběl do první poloviny 20. let 20 století. Rozvor vozu byl 4,2m. Model tehdy stál 699 Kč. Chtěl jsem si sice koupit jen několik komisních vagónků, ale služební vůz mi učaroval, a proto jsem si jej pořídil. 

Musím se přiznat, že v klášteře jsem se těšil, až budu doma a model si pořádně prohlédnu. Když se tak stalo, tak jsem zjistil, že vůz je jen jakousi hračkou, které chybí detaily a některé prvky vozu jsou natolik zjednodušeny, že neodpovídaly ani mé představě. První, co mi padlo do oka, byly trubkové nárazníky. Ty jsem ještě ten večer ulámal a nahradil je košovými nárazníky.

Tuto podobu si vůz uchoval až do září 2015, kdy jsem se konečně odhodlal doplnit na vůz některé detaily. Vůz jsem si nafotil pro dokumentaci a začal jej opatrně rozebírat. Nejprve jsem odstranil čelní zábradlí a oddělil pojezd od kastle. Vrtáčkem o průměru 0,4 mm jsem vyvrtal otvory pro nasunutí ukončení upínadel skříně. Když už jsem měl ten vrtací den, tak jsem vyvrtal otvory pro kliky na vozovém čele pro vstup na záchod a do služebního oddílu. Kliky jsem vytvořil zasunutím nerezdrátu průměru 0,4 mm do předvrtaných děr. Na obou bocích skříně jsem též vyvrtal stejným vrtáčkem otvory pro madla a západky pro zajištění dveří. U bočních dveří jsem vyvrtal otvory pro vsazení vedoucí dveřní kolejničky. Při pohledu na fotografie zachovaných vozů této řady jsem zjistil, že mi již chybí pouze zábradlí na čele vozu a toulce na koncové lucerny. Proto jsem vše rychle dotvořil. Nyní přišla na řadu okna. Ta původní nedosahovala celkové šíře okenních otvorů ve vozové skříni. Tedy jsem všechna okna, která byla úzká, zaměnil za nová, která jsem si sestavil z průhledné slídy a nejužšího pásku evergreen (či jak se to píše). Takto vytvořená okna dodala celému modelu na věrnosti. Čelní okno ve dveřích do služebního oddílu bylo v rámci úspor výrobce stejných rozměrů jako okna ostatní. Proto jsem se rozhodl otvor pro okno modelově zmenšit. Z destičky evergreen jsem vystřihl výplň tří prken, kterou jsem na místo přilepil vteřinovým lepidlem. Na strany zmenšovaného okenního otvoru jsem dal malý hranol evergreen. Dokončené opravené místo bylo ale bílé, tak jsem jej zatřel jedinou zelenou barvou, kterou jsem měl po ruce. Bohužel odstín nesouhlasil. Proto jsem vůz přetřel směsí zelené a černé barvy a část, kde jsou popisky a čísla, jsem opatrně vybarvil ručně špendlíkem. Celek vozu jsem nastříkal lesklým lakem a tím se většina vrstev barvy sjednotila. Zbývalo tedy již jen doplnit různá madla, která se instalovala do připravených otvorů, zasklít a jít pracovat na pojezdu. Do této skupiny patří i čelní zábradlí, které jsem zbavil nemodelových madel spojujících zábradlí se střechou vozu. Toto propojovací zábradlí jsem nahradil slabým drátkem. Protože má vůz toulce na lucerny, odstranil jsem držáky luceren na zábradlí. Brzda byla spíše hračková a tak jsem na ní naznačil očka, ve kterých se má brzda otáčet a spodní část brzdy nahradil drátkem a částmi z profilu evergreen. Na vůz pod velké dveře jsem z obou stran vytvořil nové boční schůdky ze zbytků krabičky od bonbónů Tic tac. Celý pojezd jsem přestříkal černou barvou a slepil kastli s pojezdem. Výsledek práce, kdy z hračky vznikl hezký model, můžete shlédnout ve fotogalerii. Poslední úprava modelu byla patina střechy. Tu jsem provedl až v dubnu roku 2017. Nyní je tedy vůz připraven pro svoji práci na modelovém kolejišti.