Služební vůz Ds 6 - 400
V rámci učení se ukrajinštiny jsem si dal malý odpočinek a zopakoval jsem si morální teologii ze školy, abych vše nezapoměl. Opět jsem si učebnici nahrál na mobil a za opakovaného pouštění jsem vesele modelařil. Tentokrát mi za vzor modelu posloužil vůz Ds 6- 400, který je provozován do dnešních dnů jako můzejní vůz. Zároveň se jedná o představitele první série poválečných služebních vozů. Je to tedy vůz z roku 1948 a i když se provozuje v upraveném stavu ze šedesátých let 20. století, tak já jsem se rozhodl si vůz postavit ve stavu po vyrobení. Ke zdokonalení modelového vzhledu mi posloužily leptané detaily, které jsou běžně na modelářském trhu k dostání. Jenomže nikdo nepočítá s úpravou bočnic do modelového stavu. Bočnice jsou na skutečném voze tvořeny pomocí dřevěné veřejky připevněné k U profilu. Toto však model naznačuje hranolem čtvercového průřezu. I přes dolepené detaily je toto hlavní nedostatek těchto modelů.
Vyřízl jsem tedy části bočnice s výztuhou a nahradil profilovaným kusem destičky Ewergreen, či jak se to jmenuje. Předpokládal jsem též i úpravu nosníků skříně do tvaru U profilu. K tomu mi posloužila cívka, co jsem dostal před lety od svého tatínka. Měděný drát cívky je široký jak lidský vlas. Bohužel je s drátem práce velmi nesnadná a výsledné pokrčené tvary mě docela zklamaly. Chtělo by to prostě leptík těchto částí.
Nastal tedy čas na osazení leptaných detailů a docela mě stavba vozu opět začala bavit.
Pojezd jsem osadil ložisky a na ložiska jsem z venku nalepil přední víka kluzných ložisek, které vozy měly původně. Po osazení pojezdu lepty jsem na pojezd přilepil závaží z nějaké páry, co se v mých modelech poděla neznámo kam.
Když jsem pokusně sestavil model, tak jsem si říkal, jestli budou vidět ony nedokonalosti i po nástřiku.
Skříň vozu jsem stříkl zelenou barvou, pojezd černou a střechu šedivou. Již to nebylo tak hrozné a začal jsem přemýšlet nad potisky. Ty jsem zvolil opět okolo doby po vyrobení vozu. Protože jsem se nodopracoval k žádnému potisku, který by se věnoval u těchto vozů původnímu stavu, tak jsem rozstříhal obtisky na služební Rybák Dsd a na vůz Ds v podobě šedesátých let. Snad mi ty zbytky dvou sad obtisků, co jsem tak zničil, příjdou vhod při úpravě jiných modelů. Po nanešení obtisků jsem vše zafixoval lesklým lakem a přilepil spřáhla. Tím je vůz hotový. Protože vůz představuje stav po vyrobení, tak patinu nebudu dělat.
Myslím, že nakonec se vůz docela povedl a při příští stavbě těchto modelů již vím, čemu se mám vyhnout. Docela mě těší, že i když je stavebnice těchto vozů docela rozšířená, tak v této podobě vůz moc modelářů nemá. I v mé sbírce není ani jeden vůz stejný jako ostatní.