434.1100
Vždy se mi líbily lokomotivy řady 434.1. Bylo tak mým snem si jednou tento stroj též postavit. Předlohu jsem měl léta vyhlédnutou v lokomotivě 434.1100, která je do dnešních dnů provozuschopným vozidlem NTM. Ve své době se jednalo o poměrně výkoné stroje s hospodárným provozem. Též jejich vzhled na první pohled dokázal zaujmout. Výrobní foto lokomotiv i s podrobnou historií lze nalézt na internetu. https://www.zeleznicnipoklady.cz/produkt/434-1100/
Celá léta jsem tak jen přihlížel, jak někteří odvážní jedinci staví své první jedničkové Čtyřkoláky, jak se strojům říkalo.
Roku 2016 jsem od modeláře Povstalce zakoupil velkou část jeho modelů TT. Mezi nimi byla i maketa lokomotivy 434. 1. Kastle mašiny byla z leptané stavebnice a pojezd překopaný z lokomotivy Br 81. Mašinka tehdy nebyla kompletní a byla opatřena popisky z období konce parního provozu - loučení s párou. Nejvíce nápisů bylo Nezapomeneme... K modelu jsem dostal i pár nepoužitých prvků leptu a tendr 518. Prý to měla být mašina, co svou aktivní službu končila v Přerově. Spoustu detailů na lokomotivě bylo děláno z balzového dřeva a různých drátků. Mašinku 434.1 jsem chtěl, ale viděl jsem kontrast mezi pojezdem - téměř hračkou a dobrým leptem. Foto ukazuje stav těsně po zakoupení.
Rozhodl jsem se tedy s tímto modelem počkat na dobu, kdy bude k disposici i odpovídající pojezd. Ta doba nastala právě nyní, v roce 2020. Od kamaráda jsem si zakoupil jím již sestavený pojezd jak na lokomotivu, tak i na tendr, kde je zároveň umístěn motor. Měl jsem jasno v tom, že lokomotiva má být ve stavu okolo roku 1935. Dal jsem na dopravní web žádost, jestli je možné, že lokomotiva měla současně dvojdílná dýmniční dvířka, baňatý komín a kompresor. Nikdo mi však neodpověděl. Tak jsem si řekl, že si lokomotivu udělám podle výrobní fotografie továrny Škoda a to za pomocí dostupných výkresů.
Nejprve jsem však musel demontovat všechny detaily, se kterými se modelář Povstalec tak pracně piplal. Dýmniční dvířka byla první velkou změnou. při oddělávání veškeré kotelní armatury se mi odlomily i oba písečníky a komín. Toho komínu jsem nelitoval, protože jsem měl připravený již náhradní - baňatý. Model jsem pak obrousil tak, aby případné zbytky barvy nehyzdily nový lak stroje. S částmi modelu, které jsem chtěl použít jsem si ještě musel trošku pohrát. Písečníky jsem po obvodu horního víka přibrousil, protože takto písečníky v reálu nevypadají. Na nalepené písečníky jsem pak nasadil madla a panty z velmi tenkého drátu a dole - u paty písečníků jsem vytvořil ze širokého drátu spodní lem. Všechny ostatní části kotle jsem dělal s drátem středního průměru. Onen drátěný lem jsem vytvořil též na parojemu, komínu a i u pojišťovacích ventilů. Spolu s pojezdem jsem obdržel i pár leptíků na doplnění lokomotivy. Tak jsem použil očka na uchycení zábradlí, vahadla a páku rozvodu. Najednou to začalo vypadat jako lokomotiva. Z papíru jsem vytvořil stínítka k oknům lokomotivy. Čelník modelu jsem musel vytvořit celý nový. V leptu od pojezdu byla jen část čelníku pro nárazníky a košové nárazníky. Zbytek přední plošinky pod dýmnicí jsem vytvořil z mosazného odpadu. U leptů s nárazníky byly též i stupačky pro posunovače a přídržné zábradlí pro posunovače. Obojí jsem použil. Hák a hadice brzdy jsem našel na dně svých modelářských zbytků. Na stroj jsem instaloval tři lampy, které se na nové lokomotivy dosazovaly až do konce 20 let 20. století. Lampy, mazací lis a pojišťovací ventily jsem odkoupil od kamaráda, co mi dělal pojezd a jedná se o 3D disk. Jdu tedy s dobou.
Následně jsem se rozhodl, že budu lepit i řadové označení a československého lvíčka na budku a kotel. Přebytečné lepidlo jsem pak od cedule i od lvíčka odbrousil. Číslo na kotli lokomotivy jsem musel upravit, protože dle normálií ČSD neměly rámeček, narozdíl od těch čísel na budce. To pak byly poslední úpravy před nástřikem modelu autosprejem lesklé černi. Foto dokládá podobu těsně před aplikací nátěru. Bohužel detaily, jako jsou madla a panty u písečníků téměč v barvě zanikly.
Aby bylo za lokomotivu co připojit, tak jsem se pustil do přepracování již dříve lepeného tendru, který jsem se snažil opět udělat co možná v nejstarší podobě. Opět jsem osadil nárazníky a lampy a zkusil kastli přišroubovat k pojezdu. To se naštěstí podařilo. Po delším rozmýšlení jsem sundal třetí lucernu z tendru a vše spolu s lokomotivou nasprejoval.
Nyní začala ta nejhorší práce - ozdobné linky. Ty jsem dle fotografií různých lokomotiv nanesl jak na lokomotivu, tak též na tendr. V průběhu linkování jsem udělal jen toto foto:
Pak již následovalo přestříkání lesklým lakem pro fixaci linek a finální matný lak. Jako takovou třešničku na dortu jsem natřel pojišťovací ventily a píšťalu bronzovou barvou a tím považuji model za dokončený. Dodělání uhlí si již nechám na jindy. Pro katastrofální stav mé dílny je zakoupení hotového pojezdu lokomotivy patrně cesta, kterou se budu ubírat při stavbě dalších lokomotiv. Takže hurá do dalšího díla a s Pánem Bohem u dalšího modelu.
