T334. 004

Před vánoci roku 2015 jsem zakoupil 2 modely lokomotivy V 36. Předloha k modelům byly stroje původně určené pro nákladní vlaky wermachtu během války. Po válce zůstalo na území tehdejšího Československa několik strojů. Dle Kryšpínova číslování se jednalo o řadu T334. 0. Do dnešních dnů se zachoval stroj, který původně přeznačen ani nebyl, ale pod číslem 2 sloužil ve vlečkovém provozu. Po dlouholetém odstavení byl stroj převezen do Lužné u Rakovníka a označen číslem T334. 004. Modely V36 jsem si pořizoval pro jejich pojezd, který přesně odpovídá parní mašině 414.0 a po malé úpravě mohou vzniknout pojezdy pro řady 423. 0 a 434.1 a 2. Myslel jsem si, že kastle nezúžitkuji, ale jednoho dne jsem viděl foto z Lužné, kde byla zachycená modrá mašina T334 a já se rozhodl, že si jí též postavím.
Nejprve jsem vybral zachovalejší kastli, protože oba modýlky byly vraky a tomu odpovídala i cena - za obě mašiny 200kč. Když jsem začal s úpravou mašiny, zjistil jsem, že na chladiči v předku kastle je v jinak modelově věrném ztvárnění chladiče odlita deska pro nanesení čísla. Ta ovšem u stroje v Lužné není. Tedy jsem odřízl kus chladiče z jedné kastle a přenesl jej do druhé kastle. Hotové dílo ukazuje obrázek.
Po odbroušení madel ze skříně a vytvoření nových z drátu, přišel na řadu nástřik modrou barvou. Již v této podobě se mi model začal velmi zamlouvat. Hřála mě vidina toho, že ušetřím téměř 4000 korun tím, že si model postavím sám.
Jenže ouha. Při pohledu na originál jsem zjistil, že jsem udělal špatný výfuk. Tento nedostatek jsem napravil, když jsem vysochal požadovaný tvar z víčka vteřinového lepidla. Stroj šel znovu do laku. A hurá na pojezd. Tam jsem pouze doplnil madla pod nárazníky a madla s očky pro posunovače. Celý pojezd jsem pak přetřel černou barvou.
Nyní již zbývalo označení a patinace. České lvíčky jsem měl již dříve, ale problém byl s tabulkou označení - rok jsem čekal, že jí někde koupím, ale nic jsem nenašel. Nakonec jsem koupil tabulky na rosničku a ještě tabulky na jinou lokomotivu, co měla konec čísla 04. Z toho jsem pak poskládal číslo. Následnou patinaci jsem vytvořil pouze na střeše a celý model jsem přestříkal matným lakem. Z jedné nevyužilité německé kastle parní lokomotivy jsem použil mosazný signální zvon a tím jsem završil stavbu, jako by se jednalo o třešničku na dortu. Myslím, že se model dobře upotřebí jak v nákladním vlaku, tak při posunu v nějakém vlečkovém provozu. Každopádně je to mašina, se kterou mohu počítat. Osvědčený pojezd slibuje kvalitní jízdu a požitek ze hry s modely.