Cisternový vůz Rt 8 - tentokrát z leptu
V roce 1995 jsem zakoupil od svého trenéra fotbalu několik lokomotiv a vozů. Mezi nimi byl i vůz Německých říšských drah - černá cisterna. Protože jsem však chtěl mít vůz ČSD, tak jsem pouze upravil nápisy na voze. Bohužel, nebylo to ono. Modýlek jsem proto odložil na dlouhá léta do krabičky. Před pár lety jsem na webu Moje TT nalezl návod na přestavbu této cisterny. Jedná se o použití leptu a obtisků na upravený pojezd a kotel původního modelu. Loni jsem tedy doma našel onu cisternu a k ní zakoupil lept a obtisky. Do stavby jsem se pustil při studiu na vysoké škole, kdy se po večerech učím na zkoušky. Nahraná skrypta poslouchám stále dokola a modelařím. Tento model vznikl za 3 večery a byl dokončen 3.2 2018.
Protože pojezd původní cisterny byl v příkladném stavu, tak jsem se rozhodl použít zničený pojezd jiného vozu. Ten dobrý pojezd si nechám na českou "Zetku" ČSD. Protože byl nově použitý pojezd rozlámán na pět částí, tak jsem jej musel nejdříve sestavit. Po zdárném sestavení jsem ořezal všechny části pojezdu tak, jak to vyžaduje návod, jenž je dodáván spolu s leptem dílů cisterny. Avšak pojezd nedržel tvar, proto jsem rovnou nasunul a nalepil leptanou část pojezdu na samotný pojezd. Tím se podařilo pojezd tvarově zafixovat. Pak jsem si ale všiml, že nemohu dodat další části leptu do vnitřní strany mosazného rámu. Jedná se o boční žebra, které vyčuhují z boků podstavy kotle. Tuto část pojezdu jsem tedy doplnil pomocí pásovinky Ewergreen. Úhelníky na držení cedulí jsem nahradil papírem. Díky tomu jsou boční cedule připevněny k pojezdu. Vizuáně nic v onom místě neruší a při lakování to bude praktické. Do prostoru kotle jsem pak umístil čtyři matice M6 jako závaží. Krásně vůz zatížili. Nyní jsem tedy ustrojil celý pojezd vozu. Černým lihovým fixem jsem natíral všechna místa, kde jsem předpokládal, že se již nedostane barva po slepení vozu. Na fotografii je to vidět pod plošinkou brzdaře. Doporučuji používat lihového černého popisovače pouze na místech, kde bude aplikována černá barva.
Když jsem všechny leptané součásti vozu připravil, tak jsem si vagónek na sucho sestavil.
S výsledkem jsem byl spokojen. Nakonec jsem vůz opět rozebral, abych jej mohl nastříkat autosprayem...
Pojezd i kotel jsem pro jistotu přestříkal rovnou dvakrát, aby byl lak nanesen rovnoměrně po celém povrchu. Protože autospray schne rychle, tak jsem již za 3 minuty po lakování lepil a sestavoval jednotlivé díly v celek. Zde jsem si již dal pauzu a vyčkal, až příjdu druhý den večer z práce. Nutno říci, že jsem se na nanášení obtisků moc netěšil, protože zde se dá pokazit i jinak slušný model. Naštěstí obtisky jsou řešeny tak, že jsou odstříhávané vždy jen krajní obtisky, které právě potřebujeme. Podrobný návod na umístění obtisků je pak velkou pomocí, díky které jsem to zvládl i já.
Když jsem nanesl obtisky na obě strany, tak jsem vůz přestříkal lesklým lakem, abych sjednotil obtisky s podkladem. Vůz jsem následně přestříkal matným lakem - a to opět dvakrát. Tím tedy považuji vůz dokončený z hlediska vzhledu. Na voze nebude patina, protože vzhledem k historické epoše, kterou se zabívám, se jedná o vůz, co právě vyjel z továrny. Zbývají tak doplnit hlavně spřáhla, aby šlo vůz provozovat i ve vlaku. Na závěr je třeba říci, že se jedná o odpočinkovou přestavbu, která pomůže zúžitkovat i ty modely, u kterých se již člověk rozhodoval o jejich vyhození či odprodej.
