M134.001

Když jsem si před lety kupoval od modeláře "Povstalce" jeho modely, tak tam byly i stroje, jejihž předloha se do dnešních dnů nedochovala. To byl též důvod, proč jsem si tyto vozy původně sám nepořídil. Když jsem se však v polovině května 2021 díval do krabic s posledními modely od "Povstalce", tak se mi zželelo dobře rozpracovaného modelu. Ten byl sestaven ze stavebnice Lepty Kuber. Protože jsem k vozu nedostal čísla a jiné části stavebnice, tak jsem si novou sadu pro tento vůz (i nějaké další modely) nechal vyleptat na zakázku od pana Kubíčka - Lepty Kuber... Mohl jsem tedy vůz ustrojit. Pan Kubíček byl velmi ochotný, a proto jsem si nechal s tímto modelem odleptat i jiné vozy. Jinak jsem použil zbytky obtisků i leptů, které jsem měl doma. Předlohou pro model je vůz M134.001, který byl vyroben ve Škodovce v Plzni roku 1933. Vůz byl čtyřtaktní dieselový osmiválec s ležatými válci - tvz. boxery. Byl vybaven stejnosměrným generátorem v pomocném rámu. Pro náročnější napájení vozu při zatížení byl dotován elektromotor proudem čerpaným z bartérií. Z dnešního pohledu se zdá, že vůz předběhl svou dobu, ale pro tehdejší provoz byl nepoužitelný, protože musel být nabíjen v noci (rekuperace proudu při jízdě v klesání nevytvořila dostatečnou energetickou zásobu do baterií). Vůz byl vždy majetkem Škodových závodů. Pro nespokojenost ČSD s tímto vozidlem nikdy nedošlo k odkupu. Vůz jezdil ve stádiu zkoušek pouze na lokálkách okolo Plzně, kde často přepravoval konve s mlékem. Proto se vozu říkalo "Mlíkař". Poslední stopy po vozu končí roku 1940, kdy byl tento 7 let starý vůz zřejmě rozložen. 
 
    Modelář Povstalec slepil stěny vozu lepidlem a střechu vozu podle fotografií vysochal z balzového dřeva. Všechny detaily střechy byly na voze vyvedeny dle dostupných fotografií. Pojezd byl černě natřen, vozová skříň byla natřena zeleně a střecha vozu byla šedivá. Proto motoráček působil již téměř dokončeným dojmem. Na vozu chyběly nárazníky, elektroinstalace a zasklení. Tedy za málo svého přičinění jsem si vysnil pěkný model. Jenže ouha - podle fotografií jsem začal s přestavbou. Tak snadné to však nebylo. Foto modelu vozu v původní podobě jsem bohužel vyhrabal jen toto...
Jak je vidět, vůz má motorek s pevnou převodovkou, ale ještě tu nebyla žádná elektroinstalace. S úpravou modelu jsem tedy začal od pojezdu. Dle fotografií jsem doplnil písečníky a brzdové zdrže. Modlel jsem tedy značně přetvořil. Z fotografií jsem usoudil, že jedna bateriová skříň je jinde. Proto jsem vše dal na správné místo. Teprve potom jsem provedl elektroinstalaci. Mosazné prvky přilepené na své místo prozrazují zářivostí své nové umístění. 
Po dokončení pojezdu jsem se pustil do karosérie. Tu jsem odbarvil a z odpadu mosazných rámečků a zbytcích stavebnic jsem začal tvořit. Na fotografii z mé dílny jsou patrné detaily střechy vozu, kterou modelář "Povstalec" vcelku dobře vystihl...

Nastal tedy čas na nějakou tu drobotinu. Madla jsou zdytkem po leptu vozu CDlm, přechodový můstek je "co dům dal", a kování dveří jsem získal z leptíku k vozům řady Z. Žebříky jsou pak z leptu, co jsem koupil v modelářské prodejně.

Vše jsem nastříkal černou barvou. Tím nastal čas na lakování vozu. Vůz jsem nastříkal zeleným autosprejem, střechu šedým a pojezd černým. Po nalepení všelijakých drobných leptů to začalo připomínat opět železniční vůz. Z drátků jsem vytvaroval madla na čela vozu. Na své místo jsem nalepil klaksony a všechna čísla vozu, státní znaky a jiné lepty. Vše jsem přestříkal lesklým lakem a na nástupní můstky jsem aplikoval nápis: "Vůz smí býti zaředěn pouze na konec vlaku". Opět následoval přestřik lesklým lakem.

 

 

Po zaschnutí laku jsem vůz zasklil průhlednou fólií a u záchodového okénka jsem doplnil matnou barvu okna. Jako třešnička na dortu pak byly nainstalovány stěrače, které mě pořádně potrápily. Vůz nebude dál nijak patinován, protože byl velmi krátce v provozu a nestihl tak "zajít". Tímto tedy dokončuji další model a příště se zase zastavíme u dalšího zástupce motorové flotily předválečných ČSD.